Bulharská vodní probiotika Lactobacillus bulgaricus DWT1 získala patent. Jde o vůbec první probiotika na světě patentovaná jako tzv. funkční psychobiotika s prokázaným pozitivním vlivem na psychiku. Potvrdila to dvouletá studie na účastnících expedice na Antarktidu, která konstatovala, že vodní probiotická bakterie LBB DWT1 brání vzniku duševních problémů, jako jsou deprese a úzkosti. Unikátní vodní probiotikum, izolované z vody horských pramenů v bulharských horách, tak získal další potvrzení svých již dříve prokázaných pozitivních vlastností.
Lactobacillus bulgaricus DWT1 (LBB DWT1) je dlouhodobě známá svými prospěšnými účinky na trávicí systém a celkové zdraví. V loňském roce navíc bulharští výzkumníci na odborné konferenci v Bratislavě představili výzkum o jejím pozitivním vlivu na buněčnou imunitu pacientů s Covid-19. Její pozitivní přínos potvrdil i nedávný výzkum lékařské univerzity v americké Virginii, kde vědci zkoumali její vliv na míru stresu u hlodavců. Zjistili, že přítomnost bulharských probiotik Lactobacillus bulgaricus ve střevní mikroflóře zajišťovala u hlodavců nižší míru stresu a úzkosti. „Výzkum zdůrazňuje roli střevního mikrobiomu při regulaci stresu a úzkosti a ukazuje, v jakém rozsahu výživa ovlivňuje naši duševní pohodu,“ shrnuje neurolog profesor Bankole A. Johnson z Miami.
Drsná Antarktida prověřila účinnost vodních probiotik s LBB DWT1
Zásadní pro udělení patentu byly však výsledky dvouleté studie provedené na účastnících 150denní expedice na Antarktidu. Pozitivní účinky probiotické bakterie LBB DWT1 byly pozorovány u části posádky expediční lodě, vystavené těm nejdrsnějším myslitelným přírodním podmínkám. Standardizované psychologické studie jasně prokázaly, že u námořníků a důstojníků vystavených stresujícímu extrémnímu antarktickému počasí, kteří zároveň užívali probiotické doplňky se zmíněnou bakterií, se projevovala vyšší psychická stabilita, nižší míra deprese a úzkosti. Zároveň tito účastníci expedice prokazovali menší nebo žádnou tendenci k syndromu vyhoření. Pozitivní vliv byl pozorován i po návratu z expedice opět v běžných podmínkách. Výzkumný tým pod vedením profesora Nikoly Alexandrova a MUDr. Daniely Petrovové zjistil, že členové skupiny, kteří probiotickou bakterii neužívali, zaznamenávali významně vyšší míru nárůstu deprese a úzkostných stavů.
Studie prokázala účinky na pacienty s Covid-19
Již v roce 2021 provedli výzkumníci v univerzitních nemocnicích v Sofii a Plevnu otevřenou a randomizovanou studii se souhlasem 78 hospitalizovaných pacientů s onemocněním COVID-19. „K standardní léčebné terapii, která se při Covidu používá, jsme u pacientů zařadili i nutriční terapii probiotickou formulí obsahující vodní probiotika Lactobacillus bulgaricus. S pomocí high-tech imunologických výzkumů jsme následně zjistili, že modulují buněčnou imunitu,“ vysvětlila Daniela Petrovová z výzkumného týmu a dodala: „Zjistili jsme, že terapie probiotiky ovlivňuje počet buněk produkujících cytokiny, které se při infekci vyloučí. To má vliv na vznik takzvané cytokinové bouře, která je častou příčinou zhoršení stavu pacientů s Covid-19.“
Zázrak z pohoří Stará planina
Bulharská probiotická bakterie Lactobacillus bulgaricus DWT1 je tak dalším příkladem toho, jak příroda může poskytnout léčivé látky s výjimečnými vlastnostmi. Tato bakterie z bulharských hor se stala světově uznávaným probiotikem a její patentování v USA je jen dalším důkazem toho, jak výjimečná a jedinečná může příroda být. Kmeny Lactobacillus bulgaricus DWT1 a Streptococcus themophilus DWT4 se jako jediná probiotika získávají z horských vodních pramenů. Jde o symbiotické kmeny, kdy jeden bez druhého nemohou existovat. Vyskytují se pouze na některých místech v bulharském pohoří Stará planina a teprve v roce 2011 je objevil a popsal tým lékařů společnosti Daflorn pod vedením profesora MUDr. Nikoly Alexandrova, který je specialistou na toxikologii a který se probiotiky zabývá již 45 let. Při pokusech „vysadit“ tato probiotika i v jiných lokalitách na světě bohužel bakterie mutují, ztrácí schopnost reprodukce a z prostředí postupně mizí. Kdežto v Bulharsku každoročně počátkem května mohou být izolována přímo z jarní vody v místních dubových lesích. Dané kmeny bakterií mají díky svému vodnímu původu mimořádnou odolnost při průchodu zažívacím traktem a mohou tak bez výrazných ztrát doputovat až do tlustého střeva. Zároveň těmto probiotikům nevadí ani skladování po dobu až dvou let při pokojové teplotě.