Vodní probiotika

Vodní probiotika chrání před viry čtyřikrát, tvrdí mezinárodní studie

Napsali o nás: AAZdravi.cz – článek na vodní probiotika Daflorn

Ovlivňují vrozenou imunitu. Ovlivňují buněčnou imunitu. Umožňují buňkám dýchat. Brání průniku virů střevní stěnou. Na těchto čtyřech úrovních působí nedávno objevená probiotika kmenů Lactobacillus bulgaricus DWT1, izolovaná z pramenů pohoří Rodopy. Prokazují to studie indických a bulharských vědců.

Novou variantu známého probiotického kmene Lactobacillus bulgaricus, označovanou DWT1, objevili bulharští vědci teprve před deseti lety. Je unikátní v tom, že na rozdíl od běžných probiotik včetně „klasického“ kmene Lactobacillus bulgaricus je vodního původu. Přímo z vody se také kmen DWT1 nakonec bulharskému týmu pod vedením prof. Nikoly Alexandrova podařilo izolovat – běžné kmeny Lactobacillus bulgricus se dosud izolují pouze z rostlin. Společně s kmenem Lactobacillus bulgaricus DWT1 se podařilo izolovat také symbiotické kmeny Streptococcus thermophilus DWT4, DWT5, DWT6, DWT7 a DWT8 (symbiotické proto, že samotný Lactobacillus bez nich nemůže existovat). Tyto nové kmeny jsou několikanásobně větší a mohutnější a díky pobytu ve vodě také mnohem odolnější než rostlinné kmeny. Profesor Palok Aich, šéf týmu indických vědců, publikoval v renomovaném magazínu Journal of Functional Foods studii, v níž dokládá působení kmene DWT1 na viry ve čtyřech úrovních – vrozené imunity, buněčné imunity, D-kyseliny mléčné a střevní stěny.

Bakterie jako zabijáci virů

Jako jediná probiotická bakterie dokáže Lactobacillus bulgaricus DWT1 repolarizovat makrofágy M2 na makrofágy M1, které ničí rakovinové a virové buňky. Tentýž kmen také ovlivňuje buněčnou imunitu tím, že zvyšuje počet T cytotoxických lymfocytů a NK buněk, které jsou známé jako „zabijáci virů“. Regulací množství T helperů brání vzniku tzv. cytokinových bouří, které se objevují jako přehnaná reakce imunitního systému na útok virů. V neposlední řadě pak nový kmen jako jediný produkuje D-mléčnou kyselinu, čímž umožňuje buňkám dýchat.

Zonulin: Bílkovina ve střevech lidí, kteří mají potíže s lepkem

Studie profesora Aicha a jeho týmu prokázala, že Lactobacillus bulgaricus DWT1 zabraňuje tvorbě zonulinu, a tím znemožňuje virům pronikat přes stěnu střeva do krve. Díky tomu nedochází k nakažení celého organismu. Bílkovina zonulin byla identifikována teprve v roce 2000. Následně ji zkoumal tým Giovanniho Barbary z Univerzity v Bologni a potvrdil vyšší hladinu zonulinu u lidí s problematickým trávením lepku. Hladinu zonulinu si tělo upravuje podle toho, jak se má potravina trávit a posunovat ve střevech. Buněčné membrány se rozestupují a potrava se posouvá, avšak pokud zůstávají membrány otevřené příliš dlouho, hrozí průnik části trávených látek do krve. Experimenty ukázaly, že nejvyšší hladinu zonulinu měli testovaní celiakové, dále lidé s problematickým trávením lepku, se syndromem dráždivého střeva, a nejnižší hladinu zdraví lidé.

Bulharské nemocnice podávají kmeny jako podpůrnou terapii léčby Covidu

Výsledky výzkumu nových probiotik nyní aplikují bulharští lékaři v nemocnicích v Plevenu, Pavlikeni a v Univerzitní nemocnici Svaté Anny v Sofii také u pacientů s Covid 19. Od poloviny minulého roku zde k běžné léčbě podávají podpůrnou probiotickou terapii produktem Laktera, obsahující Lactobacillus bulgaricus DWT1. Terapeutické kúře se podrobily již stovky pacientů a projekt stále pokračuje.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to Top